Katedra experimentální biologie rostlin (katedra fyziologie rostlin)



Diplomové práce

Aktuální nabídka témat

Název (klikněte si pro detail)Typ práceŠkolitelAktualizace
Studium vývoje a funkce průduchů u rostlin se změněnou signální drahou kyseliny salicylové
Stomata development and function in plant with altered salicylic acid signalling pathway
Martin Janda2020
Účinky synteticky připravených lipozomů na růst a imunitu rostlin
Synthetic liposomes and their effect on a plant growth and immunity
Martin Janda2020
Proč C3 rostliny trpí nedostatkem CO2 i v éře globálního růstu jeho koncentrace v atmosféře Země?
Why C3 plants suffer by CO2 defficiency even in the era of global atmospheric CO2 A6enrichment?
Ph.D.Jiří Šantrůček2020
Úloha a dynamika depozice vosku v kutikule listu
The role and dynamics of wax deposition in leaf cuticle
Bc., Mgr.Jiří Šantrůček2020
Může vzdušný antropogenní amoniak (NH3) „hnojit” živinově chudá rašeliniště?
Can aerial anthropogenic ammonia (NH3) fertilize nutrient-poor peatlands?
Bc., Mgr.Tomáš Hájek2020

Detaily k vybraným nabízeným pracem

Proč C3 rostliny trpí nedostatkem CO2 i v éře globálního růstu jeho koncentrace v atmosféře Země?

Nabízí: Jiří Šantrůček

V práci se budou analyzovat fyziologické a anatomické příčiny snížené koncentrace CO2 v chloroplastech a jejich dopad na rychlost fotosyntézy listu a růst rostlin. Mezofylovou vodivost pro difuzi CO2 (gm) změřenou všemi třemi v současnosti používanými metodami srovnáme s integrálními hodnotami gm zjištěnými z obsahu izotopu 13C ve voscích na povrchu listu s cílem ověřit spolehlivost všech čtyř metod. V další fázi práce se bude zkoumat vztah mezi účinností využití vody a mezofylovou vodivostí pro CO2 v periodách sucha a při rostoucí atmosférické koncentraci CO2. Práce je základem k porozumění suchovzdornosti a základů primární produkce rostlin. Je vhodná hlavně pro doktorské studenty.

Zpět na přehled
Úloha a dynamika depozice vosku v kutikule listu

Nabízí: Jiří Šantrůček

Hlavní úlohou kutikuly listu a vosku ukládaném na jejím povrchu je zamezit fatálním ztrátám vody z rostliny. O tom, zda se vosk obnovuje i u dospělého listu, a pokud ano, s jakou dynamikou, nemáme dosud dostatek informací. Cílem práce bude tuto dyanamiku zkoumat; změřit průměrný čas setrvání molekul voskových složek ve voskové vrstvě a poločas obnovy voskové vrstvy jak u mladých tak u dospělých listů vybraných druhů rostlin. Bude se využívat metody značení pomocí stabilního izotopu 13C a 2H (deuteria). Práce může mít praktické využití při aplikaci agrochemikálií. Je vhodná pro magisterské nebo bakalářské studenty.

Zpět na přehled
Může vzdušný antropogenní amoniak (NH3) „hnojit” živinově chudá rašeliniště?

Nabízí: Tomáš Hájek (PřF JU)

Dnešní evropské ovzduší je značně obohaceno o tzv. reaktivní formy dusíku – oxidy dusíku a amoniak, které jsou ze vzduchu vymývány srážkami. Proto růst a produkce rostlin na rašeliništích, tradičně živinově chudých stanovištích, v dnešní době již nejsou dusíkem limitovány. Zatímco množství amonných a dusičnanových iontů ve srážkách lze snadno změřit, suchou depozici dusíku měřit pořádně neumíme. Právě kyselé rašeliništní mechy jako jsou rašeliníky musí působit na vzdušný amoniak (NH3) jako past. Ten se při kontaktu s mechem přemění na amonný iont (NH4+), který je zásadní pro minerální výživu mechů. Máme předběžně otestováno, že touto suchou cestou můžou rašeliníky získávat zhruba stejné množství dusíku, jaké získávají se srážkami.

Úkolem studenta bude otestovat a zkalibrovat originální metodu měření suché mechové depozice amoniaku a vyčíslit podíl tohoto dusíku na celkové atmosférické depozici na vrchovištních rašeliništích, která jsou charakteristická svoji závislostí na vzdušném spadu živin.

Zpět na přehled

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Design by Strita.Design (2006)