Katedra experimentální biologie rostlin (katedra fyziologie rostlin)
Diplomové práce
This is the old web of the Department of Experimental Plant Biology
Move to the new one here:
https://www.prf.jcu.cz/cz/fakulta/katedry/katedra-experimentalni-biologie-rostlin
Aktuální nabídka témat
Detaily k vybraným nabízeným pracem
Proč C3 rostliny trpí nedostatkem CO2 i v éře globálního růstu jeho koncentrace v atmosféře Země?
Nabízí: Jiří Šantrůček
V práci se budou analyzovat fyziologické a anatomické příčiny snížené koncentrace CO2 v chloroplastech a jejich dopad na rychlost fotosyntézy listu a růst rostlin. Mezofylovou vodivost pro difuzi CO2 (gm) změřenou všemi třemi v současnosti používanými metodami srovnáme s integrálními hodnotami gm zjištěnými z obsahu izotopu 13C ve voscích na povrchu listu s cílem ověřit spolehlivost všech čtyř metod. V další fázi práce se bude zkoumat vztah mezi účinností využití vody a mezofylovou vodivostí pro CO2 v periodách sucha a při rostoucí atmosférické koncentraci CO2. Práce je základem k porozumění suchovzdornosti a základů primární produkce rostlin. Je vhodná hlavně pro doktorské studenty.
Zpět na přehledÚloha a dynamika depozice vosku v kutikule listu
Nabízí: Jiří Šantrůček
Hlavní úlohou kutikuly listu a vosku ukládaném na jejím povrchu je zamezit fatálním ztrátám vody z rostliny. O tom, zda se vosk obnovuje i u dospělého listu, a pokud ano, s jakou dynamikou, nemáme dosud dostatek informací. Cílem práce bude tuto dyanamiku zkoumat; změřit průměrný čas setrvání molekul voskových složek ve voskové vrstvě a poločas obnovy voskové vrstvy jak u mladých tak u dospělých listů vybraných druhů rostlin. Bude se využívat metody značení pomocí stabilního izotopu 13C a 2H (deuteria). Práce může mít praktické využití při aplikaci agrochemikálií. Je vhodná pro magisterské nebo bakalářské studenty.
Zpět na přehledMůže vzdušný antropogenní amoniak (NH3) „hnojit” živinově chudá rašeliniště?
Nabízí: Tomáš Hájek (PřF JU)
Dnešní evropské ovzduší je značně obohaceno o tzv. reaktivní formy dusíku – oxidy dusíku a amoniak, které jsou ze vzduchu vymývány srážkami. Proto růst a produkce rostlin na rašeliništích, tradičně živinově chudých stanovištích, v dnešní době již nejsou dusíkem limitovány. Zatímco množství amonných a dusičnanových iontů ve srážkách lze snadno změřit, suchou depozici dusíku měřit pořádně neumíme. Právě kyselé rašeliništní mechy jako jsou rašeliníky musí působit na vzdušný amoniak (NH3) jako past. Ten se při kontaktu s mechem přemění na amonný iont (NH4+), který je zásadní pro minerální výživu mechů. Máme předběžně otestováno, že touto suchou cestou můžou rašeliníky získávat zhruba stejné množství dusíku, jaké získávají se srážkami.
Úkolem studenta bude otestovat a zkalibrovat originální metodu měření suché mechové depozice amoniaku a vyčíslit podíl tohoto dusíku na celkové atmosférické depozici na vrchovištních rašeliništích, která jsou charakteristická svoji závislostí na vzdušném spadu živin.
Zpět na přehled